Podpora inkluzivního vzdělávání
pro sociálně vyloučené lokality v Ostravě

Projekt je spolufinancován Evropskou unií.
Číslo projektu CZ.02.3.61/0.0/0.0/19_075/0016965

Zpráva o sdílení dobré praxe v oblasti inkluzivního vzdělávání v heterogenních kolektivech mateřských škol

V Ostravě byla zjištěna absence potřebné strategické sítě v oblasti inkluzivního přístupu a vzdělávání dětí a žáků ze sociálně znevýhodněného prostředí. Dle místního plánu inkluze v oblasti vzdělávání, v rámci Ostravy působí celá řada aktérů, kteří se podílejí na vzdělávání dětí a žáků ze sociálně vyloučeného prostředí, avšak ne vždy spolu tito aktéři spolupracují. V rámci přípravy SPSZ, individuálního projektu města a jednání pracovních skupin MAP se v mnoha ohledech projevila potřeba promyšlené koordinace všech aktérů vzdělávání, která se promítne do připravovaných projektů. V rámci projektu Podpora inkluzivního vzdělávání pro sociálně vyloučené lokality v Ostravě vznikla podpůrná síť sdílené praxe v oblasti inkluzivního přístupu a vzdělávání dětí a žáků ze sociálně znevýhodněného prostředí ve městě, s cílem podpory inkluzivního prostředí v mateřských školách v dopadových oblastech SVL v Ostravě. V rámci dvoudenního setkání se sešli zástupci města, konkrétně aktéři Odboru školství Magistrátu města Ostravy, ředitelé mateřských škol v Ostravě, pedagogové a školní asistenti v přímé práci s inkluzivními dětmi ohroženými školním neúspěchem a zástupci neziskového sektoru, konkrétně aktéři neformálního předškolního vzdělávání. Z projektové spolupráce vyplynulo, že školní asistenti mají nezastupitelnou roli při podpoře ohrožených dětí při začleňování do třídních kolektivů. Aktéři vzdělávání předškolních dětí ze sociálně vyloučeného prostředí se shodují, že pedagogičtí pracovníci nemají kapacity na individuální podporu dětí, které mají problém s adaptací po nástupu do tříd hlavního vzdělávacího proudu. Pokud takové děti již v předškolním vzdělávání zažívají neúspěch, je pak významně ohrožena jejich budoucnost v oblasti dalšího vzdělávání a také jejich budoucí uplatnění na trhu práce. Zároveň je nutné pracovat také s rodinami těchto dětí a motivovat rodiče, aby se nebáli vzdělávacích institucí a našli k nim důvěru. Problematické bývá také kontaktování rodičů dětí, které prozatím nejsou v evidenci povinného předškolního vzdělávání, přitom čím dříve dítě do mateřské školy nastoupí, tím snazší je jeho adaptace ve vzdělávacím systému. Úskalí spočívá také v navázání kontaktu mezi ohroženými rodinami a mateřskými školami. Ideálním nástrojem je terénní práce, kdy školní asistenti intenzivně komunikují s rodinami a poskytují jim podporu v nejistotě, zprostředkovávají rodinám pracovní listy pro přípravu na mateřskou školu a navazují důvěru těchto rodičů ve formální vzdělávání. Rodiny z vyloučených lokalit také vítají exkurze ve třídách mateřských škol. Zde ovšem narážíme na úskalí spojená s dodržováním hygienických podmínek, protože děti, které ještě nenastoupily do školského systému zatím například nemusí mít základní očkování, což může ohrožovat ostatní děti v třídních kolektivech. V průběhu projektu se osvědčila spolupráce mateřských škol s neziskovou organizací, která poskytovala neformální vzdělávání prostřednictvím neformálního předškolního centra, kde kromě běžného denního režimu figurovali také odborní specialisté, kteří pomáhali dětem individuálně rozvíjet jejich řečové dovednosti a kognitivní schopnosti. Kromě přímé práce s dětmi probíhala také intenzivní terénní práce pro nábor dětí a motivaci rodičů k předškolnímu vzdělávání. Neformální centrum zajistilo plynulý přechod dětí ze sociálně vyloučených lokalit do mateřských škol. Důležitá je také spolupráce s městem, které dokáže poskytnout přínosnou metodickou podporu, disponuje daty, lokálními statistikami, má přehled o oblastech s největší potřebností podpory a dokáže tak efektivně zacílit pomoc potřebným rodinám. V rámci projektu bylo ověřeno, že otevřená spolupráce mezi školami, neziskovým sektorem a obcí/městem vede k úspěšnému začlenění ohrožených dětí do předškolního vzdělávání. V neposlední řadě je podstatné vzdělávání pracovníků v přímé práci s rodinami ze sociálně vyloučených lokalit, včetně sdílení dobré praxe. Právě sdílení ověřených efektivních technik v typických situacích mezi mateřskou školou a rodinou, potažmo dítětem, se ukázalo jako účinný nástroj pro systematickou komplexní pomoc ohroženým rodinám v oblasti inkluzivního vzdělávání předškolních dětí. 

Kazuistiky:

Anna

Pohlaví: dívka

Datum záznamu: 30. 6. 2022

Věk dítěte: 6 let, dítě s OŠD, sociálně slabší rodina

Nástup dítěte do MŠ: září 2019

Nástup do základní školy: ANO

Rodinná anamnéza:

Anna je ze tří sourozenců nejmladší, dále má dva bratry. Všechny děti jsou soudem svěřeny do péče prarodičů (rodičů matky) z důvodu zanedbávání potřeb dětí (matka byla závislá na návykových látkách a otec byl ve vězení). Rodina je sociálně slabá, mají úlevu od placení školného. Babička je vedena na úřadu práce. Matka nyní na mateřské dovolené s nejmladší dcerou. Matka navštěvuje děti na jejich bydlišti a chodí pro ně i do mateřské školy.

Osobní a školní anamnéza:

Těhotenství matky bylo komplikované z důvodu matčiny závislosti na návykových látkách.

V tomto školním roce navštěvuje předškolní třídu a zároveň má odklad školní docházky. Již v předchozím roce měla Anna vyhraněné praváctví ve všech aktivitách. Velké rezervy má v komunikačních dovednostech (během komunikace používá romské výrazy). Často se svým bratrem škádlí, žalují na sebe. Anna je samostatná, empatická a stydlivá. Úroveň myšlení a logického uvažování je velmi slabá. Krátkodobá paměť není přiměřená věku. Během komunikace je její hlasový projev hlučný. Má přiměřenou slovní zásobu. Instrukcím rozumí. Jemná i hrubá motorika je na velmi dobré úrovni. Úchop tužky byl křečovitý, přesto špetkový. Nyní již nedrží tužku křečovitě a ruka se začíná uvolňovat. Úkoly plní samostatně. Zadání je potřeba vysvětlovat několikrát.

Úroveň sociálních dovedností a jejich posun za zkoumané období:

Dívka nastoupila do mateřské školy v září v roce 2019. Anna nemá od začátku docházky do mateřské školy problém s adaptací na nové prostředí i nové kamarády. Větší problém ji dělá adaptace na nově příchozí dospělé (praktikanti, personál, …). S tímto jí pomáhá školní asistent. Anna se stydí a následně s novými dospělými nemluví. Když jim chce něco říct, komunikuje jen posunky. Nyní již lepší snaží se komunikovat s nimi (mluví jen potichu a neužívá oční kontakt). Odloučení od rodičů i prarodičů zvládá bez problémů. Anna nemá problém komunikovat se svými vrstevníky i dospělými, které zná delší dobu. Před nově příchozími dospělými se stydí. Při činnostech ve skupině spolupracuje a pomáhá ostatním. V průběhu celého roku se zlepšila ve spolupráci a vedení skupiny, rozdávání úkolů. Reaguje na pokyny učitelky ihned. Rozumí všem pravidlům, režimům dne. Anna zhodnotí své chování a jeho následky. Dokáže uznat svou chybu a pomůže pochopit i ostatním jejich chybu. Anna na začátku dokázala dát najevo své potřeby. Nepozná rozdíl mezi žádoucím a nežádoucím chováním. Během roku se již snaží hledat rozdíly mezi žádoucím a nežádoucím chováním. Dá najevo, když se jí něco nelíbí či naopak líbí. Anna má smysl pro povinnost i odpovědnost za své věci. Ráda pomáhá s úklidem, s chystáním různých pomůcek a aktivit. Anna se umí vyrovnávat s prohrou i překonávat překážky.

Na začátku školního roku byla Anna nevyhraná. Nejevila zájem o nabízené činnosti. Úkoly plní svědomitě. Pokud si neví rady, ráda si nechá poradit. Nyní jeví zájem o některé nabízené činnosti. Dokáže se soustředit na úkol jen krátkou chvíli. Rychle se nechá rozptýlit. Během celého roku se zlepšila její práce. Bylo potřeba s Anna pracovat individuálně, aby se více soustředila. Nyní se soustředí delší dobu na určitý úkol. Aktivity plní svědomitě bez problémů. Již se nenechá jen tak rychle rozptýlit. Anna je samostatná. Pokud ji aktivita zaujme, dokáže pracovat velice dlouhou chvíli.

Anna zvládá sebeobsluhu bez problému. Zvládá základní hygienické potřeby. Zvládne se obléknout i svléknout, pozná si své oblečení, dokáže si po sobě uklidit. Zapne i rozepne zip i knoflíky. Od ledna začaly s babičkou trénovat zavazování tkaniček. Nyní již zvládne zavázat tkaničky jen s dopomocí. Anna bylo zapotřebí několikrát připomínat správné držení příboru. Následně již sama zvládá a ví, jak se správně drží.

Návrh k případné intervenci:

I nadále rozvíjet jednotlivé vzdělávací oblasti dítěte. Konzultovat s prarodiči zlepšení či zhoršení v různých oblastech, udržovat pozitivní komunikaci s rodinou. Rozvíjet její sebevědomí a výtvarné vlohy. 

Martin 

Pohlaví: chlapec

Datum záznamu: 30. 6. 2022

Věk dítěte: 6 let, dítě s odkladem školní docházky (OŠD)

Nástup dítěte do MŠ: září 2019

Nástup do ZŠ: ANO

Rodinná anamnéza:

Martin je chlapec rómského původu. Rodina patří mezi sociálně slabší. Matka je vedena na úřadu práce a otec se s chlapcem nevídá.

Osobní a školní anamnéza:

Těhotenství matky bylo komplikované z důvodu matčiny závislosti na návykových látkách. Porod dvojčat proběhl v 37. týdnu těhotenství. Adrian je o 2 minuty starší než jeho sestra. Po doporučení navštívil s babičkou logopedickou ambulanci a z důvodu finančních problémů rodiny, dál již nenavštěvuje. Těhotenství matky bylo bez komplikací. Porod proběhl bez komplikací. Martin s matkou navštěvují logopedii jen zřídka. Martin potřebuje pravidelně doházet k logopedovi či logopedce.

V tomto školním roce navštěvuje předškolní třídu a má zároveň odklad školní docházky. Již z předchozího školního roku má Martin vyhraněné praváctví. V komunikaci s vrstevníky i dospělými mluví rychle a potichu. Při spontánní hře je jeho projev hlučnější. Objevuje se u něj artikulační neobratnost některých vyslovovaných hlásek (Z,Ž,S,Š,C,Č,R,Ř). V komunikaci se u chlapce objevují vulgarismy i některé romské výrazy. Je kamarádský, milý, akční. Velmi rád škádlí své kamarády i svou sestru. Konflikty řeší agresivně. Při různých aktivitách se nesoustředí dlouho, vše jej rychle rozptýlí. Činnosti velmi často střídá. Dlouho u nich nevydrží. Krátkodobá i dlouhodobá paměť je na špatné úrovni. Na začátku školního roku byla jeho grafomotorika slabá. Úchop tužky či jiné potřeby nebyl špetkový, byl spíše klarinetový. Jeho svalu ruky byly neuvolněné. Na konci ledna již byl úchop špetkový, ruka se začala uvolňovat.

Úroveň sociálních dovedností a jejich posun za zkoumané období:

Chlapec nastoupil do mateřské školy v září roku 2019. Již od začátku docházky do mateřské školy neměl Martin problém s adaptací na nové prostředí, na nové situace a prostředí. Rychle se adaptuje na různé změny. Zvládal odloučení od rodičů, v tomto případě od prarodičů. Na začátku školního roku začal chlapec ráno chodit s pláčem do mateřské školy. Věděl, že matka je doma a chtěl s ní zůstat. Sám pláč zdůvodnil. Jak se zabral do hry, již neplakal a nebyl dále žádný problém. Matka našla novou práci a problém s raním pláčem se již neobjevuje.

Na začátku roku komunikoval Martin s jeho vrstevníky i dospělými hlasitěji a rychleji. Během celého pozorování se Martin snaží mluvit pomaleji a hlasitěji, aby mu bylo více rozumět. V komunikaci se velmi často objevovaly vulgarismy i romské výrazy. Martinovi je potřeba některé instrukce vysvětlit několikrát, aby je pochopil, k tomu mu je nápomocen školní asistent. Postupem času pozorování je i nadále potřeba vysvětlovat těžší úkol několikrát, vysvětlit jednotlivé kroky úkolu či prakticky ukázat. Chlapec na začátku pozorování pracoval ve skupině vrstevníků bez sebe menších problémů. Spolupracoval s nimi a pomáhal ve skupině jen pokud rozuměl úkolu. Nyní se již snaží vést skupinu samostatně a rozdává jednotlivé úkoly. Ze začátku pravidla nedodržoval, protože některým nerozuměl. Po několika vysvětleních již jim začal rozumět. Někdy pravidla i nadále nedodržuje, nijak jej to netrápí. Sám ví, že bude potrestán a je mu to jedno. Školní asistent se zabývá jeho motivací. Doma také pravidla nedodržuje i doma. Po rozhovoru s matkou, byl zjištěn důvod, a to návštěva otce v rodině. Následně po rozhovoru s chlapcem se chování zlepšilo. Sám pravidla dodržuje a pokud něco provede, rád se omluví. Martin dokáže dát najevo své potřeby, nedokáže odmítnout nežádoucí chování či agresi. Myslí si, že je to standartní chování, neprojevuje základy empatie. Nyní dokáže rozlišit žádoucí i nežádoucí chování a popíše i rozdíly mezi nimi. Martin měl problém unést prohru či nezdar, překonat překážky a dodržovat pravidla jednotlivých her. Po samotné prohře chce hrát znovu, ale je naštvaný. Martin během konce roku se v překonání překáže moc nezměnil. Sice se naštve, ale chce hrát znovu a pokusit se znovu vyhrát. Martin si své věci odloží kdekoli ve třídě, následně je naštvaný, když mu nikdo nepomůže s hledáním. Během celého pozorování se to celé změnilo. Své věci již hledá sám a pokud je nemůže najít, tak poprosí kamarády. Na konci roku si ukládá své věci na jedno místo.

Martin zvládá sebeobsluhu bez problému a bez pomoci. Zvládá základní hygienické potřeby (zajít si na záchod, umýt si ruce, …). Pozná své oblečení, samostatně se oblékne a uklidí si své věci na určitě místo. Během roku se začal učit zavazování tkaniček, které nyní nezvládne sám, jen s dopomocí učitelky či rodiny. Během podzimu bylo potřeba Martin upozorňovat na správné držení příboru. V prosinci již zvládal správně držet příbor bez upozorňování. Z pohledu sebeobsluhy nebylo potřeba během celého školního roku nic měnit.

Návrh k případné intervenci:

I nadále konzultovat jednotlivé potřeby chlapce, jeho pokroky i problémy. Více dbát na jednotlivé oblasti vzdělávání dítěte. Podporovat rodinu v pokračování návštěv klinického logopeda. Následně doma i ve škole cvičit dle logopedických cvičení. 

Jak to vidí školní asistenti

• S maminkou romského chlapce, 5 let, jsem navázala kontakt a spolupráci již během zápisu, u kterého jsem byla přítomna. Pomohla jsem jí s vyplněním přihlášky a dalších dokumentů. Při nástupu do školky jsme spolu probíraly podmínky ve školce, jaká je organizace dne, co dítě potřebuje do školky, jak se co platí apod. Byla ráda, že si může s někým o tom popovídat, má na ni čas a vše jí podrobně vysvětlí. Chlapec již dříve chodil do jiné školky, dle maminky plakal, nechodil tam rád. V nové školce získal nové kamarády a více se osamostatnil také díky vstřícné spolupráci s učitelkou třídy, která se ho snažila do dění ve třídě zapojovat. Bylo důležité podporovat jeho snahu o kontakt s druhými dětmi, učit ho vhodný způsob navazování kontaktu s dalšími dětmi, zlepšovat jeho komunikační schopnosti a všeobecný přehled, což se postupem času podařilo. Individuální pomoc mu byla poskytována i při rozvíjení grafomotoriky a slovní zásoby. Doma neměl možnost používat pastelky nebo nůžky, vše se učil až ve školce. Chlapec byl nadšený z pobytu ve školce, moc dobře se zapojil mimo jiné do výuky angličtiny a také docházel do klubu malého školáka. Během covidového období jsme s maminkou spolupracovali při domácí přípravě během distanční výuky. Chlapec projevoval velký zájem o pobyt ve školce po ukončení covidových omezení. Měl nakonec odklad, ale všechno postupně dohnal, hlavně získal větší sebevědomí a nadšení pro vzdělávání. Bylo vidět, že i rodiče byli na svého syna pyšní a byli moc rádi, když jsme ho chválili. Jeho mladší sestra začala chodit do školky již ve třech letech a je v ní nyní druhým rokem. Je velmi šikovná a učenlivá, i když také trochu tišší povahy. S maminkou je bezproblémová spolupráce, zajímá se o prospěch své dcerky a dění ve školce. Podle mého názoru pozice školní asistentky umožnila školce uplatnit větší individuální přístup k dítěti a jeho rodině, vytvořit přátelštější, méně formální prostředí např. prostřednictvím organizace a účasti na společných akcích pro rodiče a děti, větším časovým prostorem pro individuální práci s dítětem, komunikaci s rodičem oproti omezeným možnostem učitelů. Rodiny dětí mají kromě učitelek další osobu, kterou mohou požádat o informace nebo jejich dovysvětlení, objasnění, podporu v jejich záležitostech. Asistentka je důležitým prostředníkem ve zprostředkování informací mezi rodiči a školou, podporou pedagogů v organizačních záležitostech. Podílí se na zkvalitnění prostředí ve školce, bezproblémové adaptaci dítěte v prvních dnech pobytu ve školce, má možnost se individuálně věnovat vybraným dětem, které potřebují větší podporu, dětem s odloženou školní docházkou, které motivuje a připravuje pro nástup do základní školy.
  
  

• Jako asistentka docházím jednou týdně na tzv. home visit do rodin ze sociálně vyloučené lokality v Ostravě. V rodinách se setkávám s postojem rodičů dětí, které ještě do mateřské školy nechodí, tento postoj pramení z negativních zkušeností rodičů se vzdělávacím systémem, který přirozeně předávají dětem, které se pak do školky netěší. Rodiče často dětem říkají " jen počkej ve školce ti ukážou, tam tě srovnají do latě, tam uvidíš" děti pak do školky nechtějí, v šatně pláčou a rodiče tak často povolí a děti do školky nedají, protože nezvládají jejich pláč. V rodinách na home visit tak rodičům nastavuju, jak mají s dětmi o školce mluvit, na co se můžou těšit, co se všechno naučí, díky Rodičovskému klubu tak rodiče s dětmi mohou do školky jedou za týden přijít a vyzkoušet si jak vypadá den ve školce, a co je taky důležité, zkusit a začít si zvykat na zdravé vyvážené jídlo ve školce, které rodiče doma nepřipravují. Díky osobnímu kontaktu vím o rodinách ještě před tím, než dítě reálně nastoupí do školky, v době dlouhodobé nepřítomnosti v rodinách zjišťuju co se děje, nosím dětem pracovní listy. Myslím si, že díky osobnímu přístupu a důvěře ze strany rodičů můžeme budovat pozitivní vztahy ke školce a vzdělávání vůbec.